pejsani

Popis:
Vlk obecný je psovitá šelma. Původně byl rozšířen po celé severní polokouli, nyní je jeho výskyt značně omezen - jeho počet poklesl a na mnoha místech byl vyhuben. V Česku, se vyskytují poměrně v malé míře, pravidelně pouze při hranicích se a to na hranicích se slovenskem. Vlci jsou velmi přizpůsobivým živočišným druhem, dokáží žít v pouštích, stepích, v lesích, bažinách i v tundře.
Existují následující poddruhy tohoto zvířete:
 

Vzhled:
Samice vlka obecného bývají menší než samci, velikost vlka záleží také na poddruhu. Vlk se na první pohled podobá německému ovčáckému psu, liší se však od něj v několika drobnostech. Má širší a zašpičatělejší hlavu, šikměji postavené oči a kratší, výrazně trojúhelníkovité uši. Vlci mají 42 zubůa špičák může být až 6,5 cm dvelký, silné trháky a mohutné žvýkací svaly umožňují vlkovi chytit a zabít kořist. Motnost vlka je mezi 30 a 80 kg, délka těla 1,8 až 2,7 m, v kohoutku je vysoký 0,8 až 1 m.
Srst vlků se skládá ze dvou vrstev: vrchní vrstva je tvořena hustými chlupy, které odpuzují vlhkost, podsada je měkká a slouží jako tepelná izolace. Izolační schopnost vlčí srsti je tak dobrá, že na vlkovi netaje sníh. Vlci mají huňatý ocas, který v zimě používají jako přikrývku.

Barva srsti vlků čistě bílá, úplně černá, vybarvená ve všech odstínech šedé, skořicová, krémová, hnědá, stříbrná i zlatá. Zbarvení také závisí na sezóně. Zimní srst bývá světlejší a hustší.

Chování:
Vlci jsou sociální zvířata žijící v dobře organizovaných smečkách.
Potrava:
Vlci jsou predátoři, kteří žijí ve smečkách, jejichž velikost závisí na tom, zda je dostatek potravy. Smečka se soustřeďuje kolem páru, který má mláďata a může mít až 20 členů. Protože vlci loví ve skupině, mohou zabíjet zvířata větší, než jsou oni sami. Živí se hlavně jeleny, losy a severoamerickými soby karibu. Hladová smečka se odváží napadnout i osamoceného bizona. Vlk může najednou sníst asi 10 kg masa. Průměrná spotřeba jedince na den je 2 kg masa, přičemž dokáže vydržet i několik dní bez potravy.